Je srpen, tropické vedro a na policejní stanici se řeší případ čtyř zavražděných žen. Zatímco Lecoeur, jeden ze zaměstnanců policejní ústředny, hlásí, že během jedné hodiny někdo rozbil již tři bezpečnostní hlásiče, umírá další žena. Šedesátiletou oběť udeřil nějaký muž tupým předmětem do hlavy a okradl. Mezitím Lecoeur mizí a zanedlouho Maigretovi volá jeden z policistů, že viděl Lecoeura v bytě zavražděné, a tak jej rovnou nechal zatknout. Jeden z policistů najde u rozbitého hlásiče dětský kapesník potřísněný krví. V bytě zavražděné také našli otisky dětských rukou. Lecoeur mezitím dorazil na stanici. Když vidí kapesník s monogramem, řekne, že se jedná o jeho synovce Fancoise Lecoeura a že právě kvůli němu odešel ze stanice: tušil, že to on rozbíjí hlásiče, aby tím upozornil na nějaké nebezpečí. Malý Fancois už žije jen s otcem – Lecoeurovým bratrem Olivierem. Možná ještě zajímavější je fakt, že Francois s otcem byli sousedé poslední zavražděné oběti, a že tou byla navíc Olivierova tchyně.

Více...